V pondělí nadšení a plni odvahy vyrazili jsme do Prahy.
Metrem a tramvají, s batohy na zády vyšli jsme do kopce k pražské Klamovce.
Pak chopili se svačinek od našich milovaných maminek,
nemeškali jsme ani chvíli a na Vyšehrad jsme vyrazili.
Z kopce a pak do kopce v čele Kršková a její průvodce.
Táborská a Cihelná brána a vyhlídky na pražská panorama.
I když bylo trochu zatažené nebíčko, Kociánová zvládla i selfíčko.
Ačkoli zdá se, že toho moc nebylo na první den to bohatě stačilo.
Druhý den ráno jsme se sbalili a na Václavák valili.
Nákupák, Primark, Mango - Krškovou neumlčelo ani kango.
Přes Příkop a Prašnou bránu došli jsme k Týnskému chrámu.
Přsně ve dvanáct jsme u orloje stáli a apoštolům zamávali.
O “Staromáku” dozvěděli jsme se dost a šli dál směrem přes Karlův most.
Na Malostranském náměstí jsme zastavili a naše bříska kebabem naplnili.
Spokojení utřeli špinavou bradu a vyrazili směrem k hradu.
Tam stráže vzájemně si hold vzdali, a pak se spolu vystřídali.
Jelením příkopem vzali jsme to útokem.
Na vyhlídku a zase zpět pokračujem přes Nový svět.
Chvíli slunce a pak stín přes Strahovský klášter na Petřín.
Do bludiště jsme se schovali, když dešťové kapky padaly.
Zrcadla - to byla pro nás vzpruha, venku nás okouzlila duha.
A pak v poklidu v korunách stromů, vydali jsme se na cestu domů.
Třetí den ráno jsme batohy sbalili a do poslanecké sněmovny valili.
Tam pátou třídu z Nesovic pozval starosta z Bučovic.
Na galerce jsme seděli a spoustu politiků viděli.
Bříška jsme si naplnili a do muzea vyrazili.
Od doby kamenné po současnost - za čtyři hodiny jsme toho měli dost.
Pak na hlavní nádraží a směrem domov se vyráží.
Tři dny jsme si užili, aniž bychom se nudili.
Nohy nás bolet přestanou, ale vzpomínky nám zůstanou.